Historie
Období Jajoi
(300 př.n.l. – 250 n.l.)
Kultura Jajoi vznikla příchodem velkého množství korejských lidí, kteří s sebou přinesli pěstování rýže a technologii výroby kovů. Od té doby bylo Japonsko v době železné, zvyšoval se počet obyvatel, lidé začali žít v dřevěných a kamenných chatách. Období trvalo přibližně do třetího století našeho letopočtu. Období Jamato
(250 – 710)
Nejvýznamnější událostí tohoto období byl příchod buddhismu do Japonska v roce 538 a zavedení čínského písma. Podle čínského vzoru byla vytvořena centrální správa s systém soudů. Společnost byla rozdělena podle zaměstnání (rybáři, pekaři, zbrojíři...). Z tohoto období také pocházejí první písemné památky psané Japonci, kteří převzali čínské písmo a přizpůsobili ho svému jazyku. Na konci 6. století dynastie Jamato definitivně ztratila svou moc, což způsobilo rozpad jednotného Japonska. |
Období Nara je považováno za počátek tradiční japonské kultury. Období je charakterizováno vyzráváním společnosti a přejímáním společenského zřízení inspirovaného Čínou, stejně tak i přebíráním jiných technických a kulturních výdobytků staré Číny. Buddhismus dosáhl oficiálního uznání a stal se tak oficiálním státním náboženstvím.
Počátek období je charakterizován založením nového hlavního města – Heian-kjó. V období Heian ztratili císaři kontrolu nad celým územím Japonska. Moc se přenesla na klanové vůdce jednotlivých provincií, kteří měli vlastní vojska. Vše vyhrotilo roku 1155, kdy zůstal trůn bez nástupce, v občanskou válku.
Zásadní událostí tohoto období byly dva mongolské pokusy o invazi do Japonska roku 1274 a 1281. Oby byly neúspěšné. Zásadní vliv na to měla příroda v podobě zuřivých tajfunů (v Japonsku nazývaných božský vítr – kamikadze) a obrana japonských samurajů. Toto období bylo také obdobím uctívání kultu bojovníka – samuraje, který skvěle ovládal boj se zbraněmi a v krajní nouzi byl schopen zabít i sám sebe (harakiri). Jejich meče – katany – měly tak obrovskou kvalitu, že se staly předmětem uctívání.
(1333 – 1568)
Období válek a občanských nepokojů mezi jednotlivými japonskými knížectvími – též známo jako období Sengoku. V roce 1543 přistáli v Japonsku první Evropané – portugalští mořeplavci. Portugalci ukázali Japoncům evropské střelné zbraně, které se rychle rozšířily. S Evropany se do Japonska dostalo také křesťanství, které mělo koncem roku 1582 více než 150 tisíc přívrženců.
Období Meidži
(1868 - 1912)
Vznik moderního Japonska. Období trvalo po dobu vlády císaře Mucuhita. Císař nechal přejmenovat město Eda na Tokio a ustanovil ho hlavním městem císařství. Ze západu byli povoláni odborníci na inovaci průmyslu, železnice, armády a loďstva. V roce 1904 vyvrcholil spor s Ruskem o Koreu a Mandžusko v Rusko-japonskou válku. Po vyhrané válce podepsalo Japonsko roku 1905 s Ruskem příměří a získalo tak značná území (část Mandžuska a Koreu).
První světová válka
(1914 - 1918)
Do první světové války Japonsko vstoupilo na straně spojenců a vyhlásilo válku německému a Rakousko-uherskému císařství. Do války však nijak významně nezasáhlo.
Meziválečné období
(1918 – 1939)
Novým japonským císařem se stal Hirohito. Po hospodářské krizi došlo v zemi ke změně postoje a stále větší vliv měla armáda. Vojenští velitelé chtěli násilně zvětšit rozlohu Japonska především v Asii. Cílem útoku se stala Čína.
Druhá světová válka
(1939 – 1945)
Jako začátek druhé světové války je někdy udáván japonský útok na Čínu v roce 1933. V roce 1940 se Japonsko přidalo na stranu Německa a Itálie a 7. prosince 1941 vstoupilo do války s USA útokem na Pearl Harbor. Japonsko válku prohrálo a 2. září 1945 kapitulovalo.
Současnost
(1945 - … )
Po prohrané válce bylo Japonsko okupováno spojeneckými vojsky, což sebou přinášelo rozsáhlé reformy. V 60. letech se již Japonsko plně zotavilo z válečních škod a od 80. let pokračovalo v silném hospodářském růstu, který přeměnil Japonsko na druhou nejsilnější ekonomiku na světě. Smrtí císaře Hirohita v roce 1989 a nástupem císaře Akihita započalo nové období – Heisei.